Lezení - krční páteř

Matěj Hodoušek  /  28. 10. 2018

     Jak sportovní, tak tradiční lezení se realizuje nejčastěji ve dvou. Vždy je potřeba lezec a jeho jistič. Veškerá pozornost jde na lezce, který se snaží vyluštit tajenku prvovýstupce. Jištění lezce je odpočinkovou fází, kdy se střádají síly na další přelez, proto by jen těžko někoho napadlo, že by měl vyvíjet aktivitu při jištění jinou než tu, která je nezbytně nutná pro odjištění lezce. Delší jištění a sledování lezce má často za následek bolest za krkem. Proč tomu tak je a jak tomu předcházet? 

     Bolest za krkem je způsobena přílišným záklonem hlavy, to je nejspíš každému jasné. Pokud se ale podíváme na obrázek vpravo, tak vidíme, že v obou případech je hlava více méně ve stejném úhlu, nicméně v prvním případě krk bolí a ve druhém ne. Problém tedy není v záklonu hlavy, ale v segmentech níže (tedy v zakřivení krční a hrudní páteře). Kyfotická (kulatá) hrudní páteř dostává krční páteř do postavení směrem vpřed místo nahoru a předsun hlavy omezuje její záklon

oba_se_šipkama.png

pouze na suboccipitální oblast (hlavový kloub), která se tak dostává do extrémních poloh, a proto bolí. Krátké svaly, které záklon provádí, jsou tak zkracovány a přetěžovány, mohou se snadněji zablokovat a často způsobují bolest hlavy. Oproti tomu svaly v přední části krku ochabují a nemají pak dost síly k udržení hlavy a krku v napřímené pozici, jako je tomu na obrázku vpravo.

 

     Kulacení hrudní páteře s sebou nese další potíže kromě zalomené hlavy. Zavíráním předního hrudníku se zkracují a tuhnou mezižeberní svaly, což má za následek zhoršené dýchání. Ustupování páteře dozadu mezi lopatky má za následek povolení svalů, které lopatku v této oblasti drží. Když se k tomu přidá ještě vysunutí ramen nahoru, abychom si mohli zakloněnou hlavu položit na trapézy a zaujmout tak úlevovou pozici, dochází k intenzivní destabilizaci lopatky. Tím ochabují veškeré svaly, které lopatku drží na místě, v její střední a spodní části. Už ji tedy drží jen horní fixátory a to je málo. Nestabilní lopatka potom představuje krásně vydlážděnou cestičku k problémům s rameny, lokty či zápěstími. Jasně, vždyť je to jen chvilka, než to doleze. Ale pak je to další cesta a další. Večer si sednete k ohni nebo do kempingové židličky a zjistíte, že jste pořád ve skrčenecké pozici s předsunutou hlavou a kulatými zády. A vlastně jste v sezóně ve skalách skoro každý víkend a v týdnu na stěně. Čas strávený jištěním tedy není zrovna zanedbatelný.

     Bohužel ani u hrudníku problém zalomené hlavy nekončí a postupuje dál. Tím, že se hrudní páteř ohne dopředu, změní se těžiště celého těla. Abychom tedy nemuseli stát na špičkách, naše tělo to automaticky vykompenzuje a prohne se v bedrech. Tak se lehce zakloní celý hrudník, který je ovšem pořád kulatý, a pánev se vysadí, vyvalí se břicho. Dostáváme se tak do útisku v oblasti beder, přetížení a zkrácení bederních vzpřimovačů, což má dlouhodobě neblahý dopad na meziobratlové ploténky. Celý proces samozřejmě nabírá na intenzitě, pokud trávíme většinu dne v sedě nebo v podobné pozici, kde se hrudník kulatí, hlava předsouvá a zalamuje, bedra prohýbají a kyčle jsou ve skrčené poloze. 

     A přitom stačí tak málo!!! Soustřeďte se při jištění na to, jak stojíte, a místo toho, abyste své tělo devastovali, pracujte na jeho nápravě. Čím více budete držet záda napřímena a hlavu vytaženou vzhůru, tím lépe pro vás. Snažte se jí nezaklánět pouze v hlavovém kloubu, ale zaklánět se už od hrudní a krční páteře dlouhým obloukem. Toto držení hlavy může být zpočátku nepohodlné a náročné, tak to je. Co je pohodlné a snadné, mívá obvykle devastační účinek na naše tělo. Stůjte na obou nohách stejnou vahou a ušetříte kyčle. Držte lopatky co nejvíce dole, daleko od hlavy, a budete tak pracovat na zdraví vašich ramen. 

Sportu zdar a lezení zvláště!!!