KDO JSEM
Co pamatuji, tak je sport součástí mého života. Nejdříve jsem začal praktikovat zdravotně nápravné pozice vývojové kineziologie, aniž bych býval byl věděl o existenci tohoto oboru, ba i o existenci čehokoli kolem mě. Po té jsem se tak nějak rozchodil, začal lyžovat a hrát házenou. V sedmi letech jsem dostal aktovku na záda, rádiovku a už jsem si to špacíroval do školy. Házenou jsem hrál celkem 12 let na vrcholové úrovni (zisk titulů mistra a vícemistra ČR v mládežnických kategoriích a výběr do týmu reprezentace ČR) a vděčím jí za to, že sport dnes neberu jako sváteční zábavu či nutné zlo, ale jako samozřejmou součást svého života, tak jako snídani či oběd. Zkrátka, co se v mládí naučíš, ve stáří už se učit nemusíš. Odvrácenou stranou mince byla svalová dysbalance pěstovaná již od útlého dětství napříč celým dospíváním, která se bude ještě dlouho ozývat a se kterou už řadu let celkem úspěšně bojuji (nejen v ringu).
Po skončení házenkářské kariéry jsem se dal na sportovní lezení, kterému se věnuji přes 17 let a nepochybně ještě dlouho budu. Je to komplexní pohybová aktivita, která se dá navíc provozovat na těch nejkrásnějších místech naší přírody, a jak můžeme vidět na některých případech, lézt se dá i do požehnaného věku.
S tím je spojený i slackline (chůze na popruhu, v mém případě nejčastěji ve výšce), což je mimo jiné velice dobrý trénink rovnováhy a orientace v prostoru. Dalšími aktivitami, které ovlivnily mou pohybovou kariéru, byly krav-maga, Sanda a kickbox (2. místo MČR Light-contact 2016), kde jsem si vyzkoušel, jak úzce souvisí sportovní kondice s psychikou a stresem. Dále jsem si velice oblíbil cvičení s vlastní vahou na bázi kalisteniky a sportovní gymnastiky, kde jsem pochopil, jakou sílu mají sportovní gymnasté, a že k této síle se člověk může dostat buď relativně rychle, ale s velmi pomíjivým efektem díky nevyhnutelným zraněním, a nebo s efektem dlouhotrvajícím, což si ovšem žádá roky poctivé práce a disciplíny. Platí to ale pro jakýkoli pohyb, který má být směrem k udržitelnému souvislému progresu. Je zapotřebí především disciplína, poctivost a důslednost k sobě samému a perfektní technika.
Pohybové vzdělání jsem začínal v roce 2008, kdy jsem se hlásil na Fakultu tělesné výchovy a sportu UK. Záhy jsem ho zase ukončil, jelikož jsem se tam nedostal. Vzdělával jsem se tedy neoficiálně z různých zdrojů, ale vždy jsem se setkával s nezodpovězenými otázkami a nevyjasněnými problémy, kdy z různých stran přicházely různé názory, navzájem si často odporující. Tlustou čáru za tímto mixem nejasností udělala IQ Pohyb Akademie, kde jsem dostal odpovědi na své otázky, ovšem nikoli formou “my to učíme tak, a proto ty to budeš učit stejně”, ale formou “my tě naučíme, jak funguje lidské tělo a odpovědi si hledej sám”. Jako inženýrovi mi tento postup maximálně vyhovoval, protože lidské tělo a fyzika, mechanika, matematika a další přírodní vědy mají společného více, než by si možná kdo myslel. Doktorandské studium na ČZU v Praze mě naučilo pracovat na vědecké úrovni a proto se můžete spolehnout, že principy, na kterých stavím, vycházejí z moderních vědeckých poznatků v oblasti zdravého pohybu z celého světa.
No a co vlastně trénuji? Vaše cíle a zdraví jsou mojí specializací. Cokoli si dáte za cíl (zhubnout, nabrat, udělat shyb, uběhnout maraton, přenést manželku přes práh, přenést manžela přes práh, zlepšit držení těla, odstranit bolest), toho Vám pomohu dosáhnout bezpečnou cestou. Případně pokud Vás něco bolí nebo Vám dělá nějaký pohyb problémy, společně se podíváme na to, proč a jak nejlépe upravit pohybový vzor tak, aby bolest odezněla a už se nikdy nevrátila. Mimo to během svých lekcí vysvětluji některé principy a důvody zvoleného způsobu cvičení proto, aby si klienti uvědomili, co a proč je právě pro ně důležité a jak jejich tělo funguje a byli tak schopni pozvednout svůj vlastní trénink na vyšší úroveň.